Akce ve školce leden 2015

Divadlo HRAČKY v MŠ U Studánky

Jeden lednový čtvrtek nás přijelo rozesmát a zahřát po duši dětské divadýlko HRAČKY,které si pro nás připravilo představení s názvem "Domek plný pohádek".Hravé přestavení plné krátkých pohádek o zvířátkách, básniček,říkadel a hádanek na téma čtvero ročních období-jaro,léto,podzim,zima nám udělalo opravdu velkou radost,protože na konec jsme si mohli společně zasoutěžit a hádat různé hádanky.

Soutěžili proti sobě vždy dvojice holčička a kluk.A chcete vědět,kdo zvítězil?Boj byl velmi napínavý,ale nakonec vše skončilo remízouB-).

Děkujeme za zábavné dopoledne a těšíme se příště naviděnou8-).

Děti z MŠ U Studánky

Tečku za vánočními svátky udělala třída Berušek návštěvou výstavy Betlémů v areálu kostela Panny Marie Sněžné.Děti si tu prohlédly betlémy historické,mechanické,perníkové a betlémy současných tvůrců.Navštívili jsme i zmíněný kostel Panny Marie Sněžné a pokračovali jsme procházkou přes Václavské a Staroměstské náměstí zpátky do školky:)

MŠ U Studánky-Výlet do kostela Panny Marie královny Andělů na betlém-Loretánské náměstí

Děti z MŠ U Studánky se společně se svými učitelkami vydali na dopolední výlet do kostela Panny Marie královny Andělů na Loretánské náměstí. Pan MgA. Valášek,který v kostele hraje na varhany, nám domluvil návštěvu a následně nám udělal exkurzi do místních prostor.Dětem se betlém s postavami v životní velikosti moc líbil a dokonce jsme Ježíškovi v jesličkách zazpívali koledy.Pro ty,kteří betlém ještě neviděli tu máme pár historických informací...

Děti z oddělení Žabiček a Sluníček-MŠ U Studánky

 

Betlém vytvořili kolem roku 1780 neapolští mniši, kteří se tehdy usadili v Praze. Obecnější teze dobu vzniku spojuje s rokem 1725, kdy jej vytvořil či začal tvořit kapucínský bratr obeznámený s výrobou kašírovaných betlémů v okolí italské Neapole. Obě teorie v podstatě nemusí mít k sobě tak daleko, uvážíme-li počet figur i skutečnost, že mnich to dělal jako hobby ve svém volném čase.Pan MgA.Valášek nás vede dovnitř. Otevře dveře a jsme přímo v biblickém dění. Stojíme mezi vysokými nehybnými muži, hledíme jim do tváří, kolem šumí voda, v dáli se Panna Marie a svatý Josef kloní nad Jezulátkem. Občas zabečí ovce. Postavy jsou bezmála v životní velikosti, největší vpředu má 175 centimetrů, nejmenší je metrová. Autor uvažoval s perspektivou. Jak takové sochy vznikaly? Vyřezaly se hlava a ruce postavy ze dřeva.Zbytek těla tvoří dřevěný kříž, na který se postupně přidával materiál, počínaje senem, slámou, ale údajně třeba i těstem, které se propracovalo se sádrou. Když měl autor hotovou postavu, sehnal si třeba někde u šlechty vyřazené šaty, do kterých postavy oblékl. Napustil je pak klihovou vodou, aby zatvrdly. Je to skutečně solidní látka, alespoň dvě století stará.Samotný betlém se kdysi stavěl na chodbě o každých Vánocích znovu. Figurám tak hrozilo, že se při přenášení snadno poškodí. Výhodou bylo, že se bratrům nikdy nepodařilo postavit betlém zcela stejně, a scéna tak byla každý rok trochu jiná. Od roku 1969 je trvale umístěn v bývalé zpovědní chodbě. Jedním vchodem vejdeme, druhým chodbu opustíme. Kresby města v pozadí pocházejí ze starého betléma, který byl nalezen v Hejnici. Dvě ovečky mají pravé rouno, které jim prý před dvěma desetiletími věnoval obdivovatel ze Slovenska. A také bečí, pokud jim hodíte peníz. Jeho výše není dána, spíše asi jeho váha. Betlém opravovala už kolem roku 1870 firma Terezie Eckové z Nerudovy ulice, která postavy nalakovala a některé pozlatila. O další opravě víme ze zprávy magistrátního úředníka Josefa Adama, který je dělal spolu se svou ženou. Do té doby jedna z ovcí bečela po pohlazení, po kterém řeholník v oratoři zatáhl za strunu spojenou s hlasovým mechanismem. Dnes to obstará technika. Tehdy se ještě dodržoval zvyk, že se Ježíšek na svátek Tří králů strojil. K největšímu objevu však došlo při opravě postavy Panny Marie. Josef Adam nalezl uvnitř jako část vycpávky útržky česky psaných barokních tisků, nejspíše kalendářů. Na jednom z nich byl i letopočet – 1725. Tímto způsobem se podařilo betlém datovat. Z toho lze nejvýše usoudit, že betlém nevznikl před tímto datem.Vydáte-li se sem před Štědrým dnem na dětskou mši, uvidíte, jak děti pokládají Jezulátko do jeslí. Tahle postavička je tu zdaleka nejmladší. Současné Jezulátko totiž pochází z roku 1951. Není mu ještě ani šedesát…

V rámci tématického bloku s názvem: "Příroda v zimě spí" jsme se dětmi z oddělení Sluníček a Žabiček vypravili na naučnou procházku zimní Stromovkou,která byla mimořádně zasněžená a přiblížili jim tématiku života ptáků. Pozorovali jsme drobnou zvěř a ptactvo.Cestou děti zahlédly spoustu veverek,sýkorek,vrabčáků,ale i strak,holubů a stehlíků,kteří hledali něco k snědku v nevlídném počasí.A protože nám zbylo spoustu rohlíků od svačiny,mohli jsme se s nimi podělit a nakrmit jejich hladové krky pečivem.Oříšky jsme dali ptáčkům a veverkám do krmítek spolu s trochou loje.Děti mohly rozvíjet svoje pozorovací schopnosti,zrakovou diferenciaci,paměť a rozlišování,která se jim druhý den hodila při výtvarné činnosti.


A tady je pár drobných rad,kterak správně pečovat o ptáčky v zimě:
Zimní nečas je tu. Na zahradě toho už moc dělat nelze, a tak je vhodná doba na různé bilancování a plánování. Ale i nyní se můžeme postarat o to, aby práce na zahradě byla pro nás příští rok snazší. A to velmi oblíbenou činností – zimním přikrmováním ptactva. Krmením ptáčků v zimě podpoříme pomocníky, kteří se nám odmění svým apetytem v sezóně. Pro mnoho z nich jsou totiž základní letní potravou různé housenky, mšice, mouchy, komáři, drátovci ale i drobní slimáci a šneci - tedy povětšinou nevítaní hosté na naší úrodě.

Zimní krmení ptáčků má mnoho podob. Sypání zrní do krmítka pověšeného na zahradě, balkóně či umístěného na parapetě, vyvěšování lojových koulí či jablek v lese ale i třeba nedělně-vycházkové krmení kačen a labutí. Aby se ale z našeho dobrého úmyslu, nestala pro ptáčky nebezpečná past, je potřeba znát několik zásad jak a čím krmit.
Velmi zásadní je složení samotného ptačího menu. Nejzákladnější ptačí pochutinou jsou všemožná semena – slunečnice, proso, mák, lněné semínko, konopí a také různé ořechy – vlašské, lískové. Nyní je už nejspíš pozdě ale na příští sezónu se můžeme také předzásobit plody jeřabin, bezu, svídy a jiných divokých plodů. Aby ptačí strava byla co nejpestřejší, můžeme do krmítka také přidat strouhanou mrkev, ovesné vločky, tvaroh, či neslanou strouhanou housku. Vhodné jsou také nesolené tuky jako lůj, sádlo ale i rostlinné tuky. Některým ptáčkům zase udělá radost zavěšené jablko.
Naopak na krmítko by nikdy nemělo přijít cokoliv se solí(ta je pro ptáky jed), zkažené potraviny, nevhodné jsou také těstoviny a čerstvé pečivo. I když při krmení kachen a labutí, se naopak měkké pečivo doporučuje a naopak bychom je neměli krmit starým (tvrdým) pečivem, kdy jim hrozí poranění.
Důležitou věcí při krmení je pravidelnost. Naši strávníci si totiž velmi snadno a rádi zvyknou na naše krmítko. Při delším vynechání krmení pak marně čekají na svůj pravidelný oběd, což může být při tuhé zimě pro ptáčka velmi nebezpečné.


Pohodovou zimu přejí děti z MŠ UStudánky

MŠ U Studánky- Sluníčka + Žabičky


Výstava "Pod hladinou Vltavy"
Povídala rybě ryba,
že moc mluvit, to je chyba.
Ryba rybě řekla na to,
že být zticha, to je zlato.
A v tom byla chyba celá,
jedna druhou neslyšela....
Chcete vědět, co se skrývá pod hladinou Vltavy? Že nevíte? I my jsem byli zvědaví a nahlédli jsme pod hladinu, ale zůstali jsme suší. Vyrazili jsme na výstavu sladkovodních ryb, která se nachází v krásných, podzemních prostorách Kinského paláce na Staroměstském náměstí. Na výstavě mají 18 akvárií o celkovém obsahu 25 000 l vody.
I přesto, že kapr je běžně známá ryba, exemplář, který mají na výstavě, vás určitě překvapí. V akváriu tu mají patnáctiletého kapra, který měří téměř celý metr. Jeho obří tělo vás opravdu zaskočí.
Kromě kapra jsou tu ale i další ryby, jejichž rozměry jsou nemalé. Prohlédnout si tu můžete dvoumetrového sumce a téměř metrovou štiku. Z dalších známých ryb tu najdete okouna, karáska, pstruha, ale i candáta. Ryby jsou v akváriích krmeny jednou denně. V zimním období se frekvence krmení snižuje, většina ryb je v klidovém stavu a potravu přijímají jednou za týden až čtrnáct dní. Zajímavou rybou, kterou v řece jen tak neuvidíte, je určitě jeseter. Poznáte ho podle typické nestejnoměrné ocasní ploutve. Jeho šupiny jsou stejné jako šupiny žraloka a jeho vzezření připomíná spíše prehistorického živočicha. V českých podmínkách jsou v posledních letech znovu vysazováni a potkat je tak můžete především na Orlické přehradě. Oblíbenou rybou jsou především proto, že se z nich získává kaviár.
Na zpáteční cestě jsme se zastavili pod Staroměstským orlojem, kde se nám v celou hodinu předvedlo 12 apoštolů. Prošli jsme se pěšky Pařížskou ulicí, přes most nad Vltavou(teď už víme, co ve Vltavě žije;-))a hurá do školky Letenským parkem.
Pokud vás naše vyprávění zaujalo, tak neváhejte...výstava 15.2.2015 končí!!!